Blog
Příspěvky tanečního blogu pro Vás píše Martin Hejhal, vedoucí taneční školy Artimo. Zdrojem informací pro obsah článků jsou jeho zkušenosti z tanečního světa, ve kterém se již řadu let pohybuje.
Webové stránky jsou aktuálně v přestavbě. Brzy doplníme zbytek článků. Děkujeme za pochopení.
SLOVO AUTORA
Proč blog vznikl a co zde najdete...
Celou svou dospělou část života jsem zasvětil tancování. Není to zájem, hobby nebo "sport, který dělám", je to součást mne. Jsem tanečník v civilu i v práci. Doma jsem si z jedné místnosti vybudoval taneční sál a o tancování se mi i zdá. Spolu s tím jsem ale extrémní systematik. Dle MBTI jsem ENTJ.
Hodně lidí tančí pro pocit, pro hudbu a o nic víc se nestarají. Já proto tančím samozřejmě také, ale spolu s tím se zajímám o samotný mechanismus tance, a to nejen co se týče techniky a mechaniky, ale i o jeho širší souvislosti.
Nemám rád neefektivitu a nerad dělám věci zbytečně. Jeden z důvodů, proč jsem se pustil do psaní tohoto blogu, je to, že jsem velkou většinu svého tanečního života dělal věci špatně. Někdo by možná řekl: "Ale to je přirozené, to k učení patří." Já se domnívám, že ne. Myslím, že dělat věci od počátku se snahou o co nejvyšší kvalitu je nejrychlejší cesta k dosažení žádaných cílů. Je rozdíl chybovat ve kvalitních věcech, nebo jít špatnou cestou.
Tento blog bude postupně naplňován informacemi, které mi měl někdo říct, když jsem s tancováním začínal. Nikdo to tenkrát neudělal. Dobrý tanečník musí mít spoustu kvalit, ale potřebuje také mnoho informací a musí být také schopen s nimi pracovat.. Bez toho se může snažit sebevíc, ale žádaného cíle nedosáhne.
Latinskoamerické a standardní tance nejsou divadlo, jejich studium a trénink nejsou přípravou na vystoupení. Tyto tance jsou život sám. Podání ruky, propojení energie, oční kontakt, to vše je realita, jako když si jdete koupit rohlíky. Pokud jsem hercem v divadle, potom vytvářím imaginární svět, hraji role. Ve společenských tancích jsem to já sám za sebe a předávám divákům svou interpretaci tance, která v souladu s hudbou a tancem mé partnerky vytváří živnou půdu pro to, aby zde vyrostlo něco krásného. Také proto pro mne je a vždy bude tanec uměním. Samozřejmě jde i o náročnou fyzickou aktivitu, ale ta je jen nástrojem, nikoli cílem. Pokud by štětec vážil 5 kilo a malíř by musel posilovat před tím, než nakreslí obraz, byl by sportovec?
Nejsem žádný spisovatel, zatím jsem nic velkého ani moudrého nenapsal. Nejsem ani světový tanečník, nemám mistrovské tituly ani významná ocenění. Ale myslím, že existuje důvod, proč byste si měli tento blog číst a proč by vás mělo zajímat to, co píši.
Za prvé jsem od přírody i vzděláním systematik, proto jsem schopen uspořádat informace tak, abyste jim snáze porozuměli. Jsem ten typ člověka, co dělá tabulky, tabulky na tabulky. Kalendář je můj nejlepší kamarád.
Také jsem učitelem na základní škole, takže předáváním vědomostí se zabývám i v tomto svém dalším povolání. (Tímto zdravím 6.C, pokud to čtete) =)
Za třetí se neustále maximálně snažím tancování studovat. Přečetl jsem nespočet knih a učil se od mnoha světových trenérů. Vzhledem k mé systematické povaze z nich dokážu udělat výtah toho nejlepšího, co jsem schopen předat dál.
Tyto texty vás nenaučí tančit. Nedočtete se zde nic o technice, o konkrétních tancích, o tom kterou nohou kdy a jak vykročit ani o tom, jak máte uchopit svou partnerku nebo partnera.
Když najdete parket, stoupnete si na něj, pustíte hudbu a zatančíte základní krok rumby, jste svým způsobem tanečníci, "latináři". Ono ale být tanečníkem znamená daleko víc než jen samotné taneční kroky. Pokud se chcete opravdu naučit dobře tančit, nutně budete muset trénovat. Abyste věděli co trénovat, musíte mít trenéra, nebo jiné zdroje. Pokud chcete, aby se vám tančilo dobře, budete potřebovat správné boty. Časem se rozhodnete jet na soutěž - potřebujete šaty. S tím se pojí hromada otázek:
Jaké šaty vybrat? Jak trénovat? Jak často? S kým? Kde? Co mám dělat pro to, abych to vše zvládl?
A právě těmito otázkami se tento blog zabývá! Je to blog o tančení, ale ne o tancování.
Pro koho to je? Dvěma slovy - pro všechny. Mám na mysli tanečníky všech výkonnostních tříd, federací a věkových kategorií. Domnívám se, že, ať už jste právě vyšli základní taneční, nebo jste držiteli mezinárodní třídy, něco si z těchto textů odnesete. Pokud vás jakkoli zajímají společenské tance a jejich svět, neváhejte se začíst...
Martin Hejhal
ZNÁM TANEČNÍ SVĚT
Víte kdo je mistr světa?
Existuje jedna věc, která je těžce pochopitelná. Jak je možné, že někteří tanečníci ví, kdo je Cristiano Ronaldo, Tiger Woods nebo Michael Jordan, ale neví, kdo je Donnie Burns, Stefano Di Filippo nebo Dekatra Lapaeva. Přitom jsou to ti nejlepší právě z toho oboru, který si oni tanečníci vybrali za svou životní cestu. Jistěže znalost těchto i dalších významných jmen vám nepomůže k lepší taneční technice, ale notak...
Mělo by být přece samozřejmé, že pokud člověk něco dělá a myslí to jen trochu vážně, tak se nespokojí jen s dílčími poznatky, ale bude se zajímat o obor v celé jeho šíři.
Realita je taková, že profesionální tanečníci mají naprostý přehled o špičce svého oboru. A to neznamená jen vědět, kdo je mistr světa. Je naprosto běžné se intenzivně zajímat o amatérské i profesionální taneční páry - vědět, jak vypadají, za jakou zemi tančí, a tak dále. Není to cílem, ale když se nějakou dobu pohybujete v tanečním světě a zajímáte se o něj, přirozeně tyto informace získáváte.
Také není úplně od věci zajímat se o historii, protože jak praví klasik: "Historie je učitelkou života". Je rozhodně dobré znát jména lidí, kteří si svými schopnostmi, dovednostmi a pílí vybudovali dobré jméno v oblasti tance a zároveň se zasloužili o povznesení úrovně tohoto překrásného sportu snoubícího v sobě fyzický výkon a estetickou hodnotu unikátním způsobem. Pokud opomeneme tento morálně etický důvod, je tu pár ryze racionálních argumentů přinášejících i osobní prospěch každému, kdo by rád do světa tance a tanečníků pronikl.
Asi se nenajde nikdo, kdo by se vyžíval v trapných momentech, při kterých musí přiznat, že při vyslovení slavného jména například Bryana Watsona, naprosto netuší, o kom je řeč... Takže vyhnout se faux paux je celkem pádný důvod pro to, najít si chvilku svého času a pročíst si pár informací týkajících se významných milníků tanečního sportu.
Posledním, ale možná nejdůležitějším, důvodem proč se zajímat o významné osobnosti oboru, ve kterém se pohybuji, je, že jsou velkým zdrojem inspirace a motivace. Pokud se budu aktivně zajímat o tanečníky, kteří ve svém oboru vynikli, mohu získané informace využít pro svůj vlastní kariérní růst.
Ale taneční svět není jen o historii a významných osobnostech. Velkou roli hrají také trendy, které ho mění a utváří. Promítají se do šatů (střihů, materiálů, barev), líčení, bot, doplňků...
Sleduji tanečníky na soutěžích, sleduji je na sociálních sítích. Vím, v čem trénují, jak trénují, s kým trénují. Většina taneční špičky sdílí svůj život na sociálních sítích. Neříkám, abyste je slepě kopírovali, ale sledovat je, inspirovat se jimi, přemýšlet, co a jak by mohlo ovlivnit můj život k lepšímu... to je jistě cesta, kterou by bylo vhodné se vydat.
Každý je originál, pod to bych se podepsal, ale je fakt, že taneční svět je již definovaný. Ti, co jsou nyní na vrcholu udávají trend. Tak tomu je nejen ve světě tance a moc s tím nenaděláme, i kdybychom se snažili sebevíc. Cílem by měl být stav, kdy jste schopni najít inspiraci, která vás správně nasměruje, ale přesto si zanecháte svoji osobní autenticitu. Vaším kormidelníkem by v tomto případě měl být vždy coach.
Proto sledujte, co je nového. Ukládejte si zajímavé šaty, nebo kusy choreografií. Vytvořte si svou sadu videí, která vás oslovila. Najděte si vlastní styl tréninkového oblečení. Experimentujte s tím, co je top. Zkuste na trénink čelenku, síťovinu nebo overal. Najděte si rituál na zahřátí, jako inspirace vám může posloužit někdo slavnější a zkušenější. Noste na roztančení jiné oblečení, než na practise, jiný typ líčení může také udělat divy..., zkrátka se nebojte změny. Inspirace je díky moderním technologiím všudypřítomná a zdarma.
TRÉNINKOVÉ OBLEČENÍ
Vyváženost stylu a taneční úrovně
Vnímání tréninkového oblečení prochází vývojem stejně jako samotné tancování. Tento progres bychom mohli rozdělit do pěti fází.
První fáze procesu nastává, když přijde nováček na kurz. Přirozeně si vezme něco, co je mu pohodlné, například tepláky, legíny a k tomu tričko. Ano, trénovat se v tom dá, ale divadelní představení lze také sledovat v montérkách... Toto první období je často zapříčiněno zejména tím, že v daných kurzech nemají předepsaný dress code.
Být na tréninku správně oblečen je velice důležité. Pokud odložíme pohodlí a to, že je ve správném oblečení dobře vidět pohyb, pak se dostaneme ke stylu. Pokud tančíme latinskoamerické, nebo standardní tance, musíme tak i vypadat. Předešlé přirovnání k montérkám v divadle není přehnané. Na parket jednoduše nepaří trička s potiskem, sportovně - funkční oblečení, tílka, tepláky a podobně. Je to společenský tanec. Jediný taneční styl, ve kterém je estetika přímo zakořeněna.
Pomalu, ale jistě přichází druhá fáze, kdy už oblečení začíná být charakteristické pro tanec. Slečny obvykle sáhnou po sukni a bodýčku, kluci zvolí černé kalhoty a tričko. Sukně je rozhodně dobrá a praktická volba. Pokud se začínáme učit tančit, zprvu tak trochu nevíme, jak při tanci pracovat s rukama, proto je fajn chytit si jimi sukni - například v jivu. Černé dlouhé taneční kalhoty pro kluky jsou základ! Co se civilního trička týče - když už, pak prosím černé nebo bílé a bez potisku. Žádné jiné barvy!
Ve třetí fázi se dostáváme k opravdovému tréninkovému oblečení, které vzniklo za tímto účelem. Tanečníci si kupují značkové kusy, někteří ho mají plnou skříň. Povětšinou vládne černá barva. Také dochází k objevování těch správných doplňků jako síťované punčocháče, chrániče na kotníky, náramky, tanečně laděné náušnice, a tak dále. Partneři objevují roláky a "véčkové" košile, dřevěné přívěsky na krk a kovové náramky. Tato fáze by měla nastat kolem třídy B.
A pak přichází zlomové stadium - fáze čtyři. Tanečníci dostanou jakýsi cit pro to, co patří a co nepatří na taneční parket. Začnou experimentovat s kombinacemi civilního a tanečního oblečení, zjišťují například, že šikovně uvázaný šátek může nahradit sukni a za pomoci různých drobností a doplňků vytváří zajímavé tréninkové outfity. I civilní košile na trénink může být fajn, ale není košile jako košile. Mít ten správný odhad, cit a vkus na to, co se na trénink opravdu hodí, chce praxi. Hranice mezi tím být cool a tím vypadat divně je tenká. Zde se bavíme o kategorii M.
A jsme v cíli. Profesionálové přesně ví, jakou mají postavu a co jim sluší. Většinou mají svůj osobitý styl a dokáží dobře kombinovat značkové tréninkové oblečení s civilními kousky. Ví, v čem se jim tančí dobře, a dokáží z oblečení nasát tu správnou energii. V této (páté) fázi již plnohodnotně mluvíme o osobním stylu, který je rozpoznatelný. Zde mohou přijít i trička s potiskem různých barev, tepláky i tenisky. Tanečníci této úrovně již přesně ví, jak a co si obléci aby to fungovalo. Pokud ale na tomto levelu nejste, noste to, co vám náleží.
Ať už jste v jakékoli fázi, tak vězte, že třetí fáze je nejdražší. Ve výsledku ale nezáleží moc na penězích, ale na nápadu, stylu a odvaze zkusit něco nového. Například partner může s dobře padnoucím černým trikem za 200 Kč dotrénovat do třídy M. Tak se inspirujte a inovujte svůj šatník!